Počet záznamů: 1
Četnictvo na Děčínsku v letech 1935 - 1938
Údaje o názvu Četnictvo na Děčínsku v letech 1935 - 1938 [rukopis] / Petr Klinovský Osobní jméno Klinovský, Petr, (autor diplomové práce nebo disertace) Vyd.údaje 2009 Fyz.popis 167 s. : [18] s. obr. příl. : il., portréty Poznámky Ved. práce Jaroslav Rokoský. CD-ROM nedodán Abstrakt Československé četnictvo spadalo spolu s příslušníky státní policie pod ministerstvo vnitra. Nejvyšším velitelem byl generální velitel četnictva. Jemu podléhalo pět (od roku 1928 čtyři) zemských četnických velitelů. Dalším organizačním stupněm byla četnická oddělení, následovaná okresními četnickými velitelstvími. Nejnižší organizační stupeň představovaly četnické stanice, které můžeme rozdělit na stálé, prozatímní, pohraniční kontrolní, silniční kontrolní nebo pátrací. Četnické stanice na Děčínsku spadaly pod Zemské četnické velitelství v Praze, dále nejdříve pod Četnické oddělení Teplice-Šanov, od roku 1938 pak pod Četnické oddělení v Ústí nad Labem. Přímým nadřízeným všech četníků na Děčínsku byl pak v letech 1935-1938 poručík Rudolf Remta, velitel Okresního četnického velitelství Děčín. Do jeho působnosti tak spadaly stálé četnické stanice v Děčíně, Dobkovicích u Podmokel, Dolní Grunt nad Labem, Hřensko, Jílové u Podmokel, Nebočady, Těchlovice nad Labem, Podmokly (tato stanice je v roce 1936 zrušena), Tisá, Benešov nad Ploučnicí, Verneřice, Česká Kamenice, Jetřichovice, Kamenický Šenov, Markvartice u České Kamenice, dvě prozatímní četnické stanice v Binsdorfu a na Sněžníku a jedna pohraniční kontrolní stanice ve Hřensku. Vedle všech těchto stanic existoval v Děčíně ještě četnický pohotovostní oddíl, skládající se z 20-25 četníků. Jeho hlavním úkolem se stala pomoc četnickým stanicím při demonstracích nebo jiných nepokojích většího rozsahu. Četnická služba na Děčínsku byla vzhledem k drtivé převaze povětšinou nepřátelsky naladěného německého obyvatelstva velice náročná. Nejčastějším trestnými činy byly krádeže (především kol), ale v letech 1935-1938 docházelo i k žhářství, znásilnění nebo vraždě. Od roku 1936 byla většina zdejších četníků zařazena do jednotek stráže obrany státu, v jejíchž řadách se účastnila až do října 1938 ostrahy a obrany hranic proti sudetoněmeckému Freikorpsu. Konec četnictva na Děčínsku znamenalo podepsání Mnichovské dohody 29. září 1938. Po jejím přijetí československou vládou se z hranic začaly stahovat všechny družstva stráže obrany státu a dne 2. října 1938 opouští své velitelství i velitel roty Rosenberg nadporučík Rudolf Remta. Like the members of the state police, the Czechoslovak gendarmerie came under the Ministry of the Interior. The general commander of the gendarmerie was the supreme commander. Five (four until 1928) land gendarmerie commanders were responsible to him. The next organizational level included gendarmerie departments followed by district gendarmerie headquarters. The lowest organizational level consisted of gendarmerie stations which can be divided into the permanent, provisional, frontier control, road control or search ones. The gendarmerie stations in the Děčín region came under the Land Gendarmerie Headquarters in Prague, then originally under the Gendarmerie Department in Teplice-Šanov, and since 1938 under the Gendarmerie Department in Ústí nad Labem. Lieutenant Rudolf Remta, the commander of the District Gendarmerie Headquarters Děčín was the immediate superior to all gendarmes in the Děčín region between 1935 and 1938. The following stations fell into his jurisdiction: permanent gendarmerie stations in Děčín, Dobkovice u Podmokel, Dolní Grunt nad Labem, Hřensko, Jílové u Podmokel, Nebočady, Těchlovice nad Labem, Podmokly (this station was shut down in 1936), Tisá, Benešov nad Ploučnicí, Verneřice, Česká Kamenice, Jetřichovice, Kamenický Šenov, Markvartice u České Kamenice, two provisional gendarmerie stations in Binsdorf and at Sněžník and one frontier control station in Hřensko. In addition to all these stations, there was also a gendarmerie emergency troop in Děčín, consisting of 20-25 gendarmes. It was mainly used to help the gendarmerie stations in the case of demonstrations and other major riots. In view of the overwhelming majority of the rather hostilely oriented German population, the gendarmerie service in the Děčín region was very hard. The most frequent offences included theft (mainly of bicycles), however between 1935 and 1938 also arson, rapes or murders appeared. Starting from 1936, most of the local gendarmes were assigned to the units of state defence guard and in their rank they took part in the protection and defence of the frontier against the Sudeten-German Freikorps until October 1938. The signing of the Munich Agreement on 29th September 1938 meant the end of the gendarmerie in the Děčín region. After the agreement had been accepted by the Czechoslovak government, all squads of the state defence guard were withdrawn from the frontier and on 2nd October 1938, First Lieutenant Rudolf Remta, the Rosenberg company commander also left his headquarters. Dal.odpovědnost Rokoský, Jaroslav, 1969- (vedoucí diplomové práce nebo disertace) Dal.odpovědnost Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra historie (udělovatel akademické hodnosti) Předmět.hesla 1935-1938 Předmět.hesla četnictvo - Česko - 20. stol. Předmět.hesla Děčín (Česko : oblast) - dějiny Předmět.hesla Četnictvo * Děčínsko * Stráž obrany státu * četnické stanice * Sudetendeutscher Freikorps * Gendarmerie * the Děčín Region * the state defence guard * the gendarmerie stations * the Sudeten-German Freikorps Forma, žánr diplomové práce Konspekt 351 - Úkoly veřejné správy, správní opatření, legislativa MDT (437.3) * 351.74 * (437.315) * (043)378.2 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština URL https://portal.ujep.cz/StagPortletsJSR168/CleanUrl?urlid=prohlizeni-prace-detail&praceIdno=00048493 Druh dok. Vysokoškolské práce 
Signatura Čár.kód Dislokace Volný výběr Info P-DP 15228 3149955228 sklad C pouze prezenčně
Počet záznamů: 1