Počet záznamů: 1
Deprese v postnatálním období
Údaje o názvu Deprese v postnatálním období [rukopis] / Sára Frančeová Osobní jméno Frančeová, Sára, (autor diplomové práce nebo disertace) Vyd.údaje 2024 Fyz.popis 84 l. + 12 l. příloh : grafy, tab. Poznámky Oponent Eva Šalanská. Ved. práce Iveta Ospalíková Abstrakt Úvod: Práce se zabývá problematikou deprese v postnatálním období a charakterizuje péči porodní asistentky o ženu s tímto onemocněním. Znalost žen a zdravotníků o příznacích a rizikových faktorech deprese po porodu je klíčová pro snížení mateřské a novorozenecké morbidity a mortality. Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, kolik žen poporodní depresí trpí a identifikovat rizikové faktory, které se na vzniku poporodní deprese podílí. Metodika: Sběr dat v empirické části probíhal panelově ve dvou fázích. V první fázi byla použita Edinburská škála postnatální deprese a otázky vlastní konstrukce, sloužící k prozkoumání rizikových faktorů poporodní deprese. V druhé fázi byla použita pouze Edinburská škála postnatální deprese. Respondentky musely splňovat předem definovaná kritéria. Průzkum byl realizován na oddělení šestinedělí v Chomutově, v Mostě a v Ústí nad Labem a účastnilo se ho 101 žen. Druhá fáze probíhala telefonicky a kontaktovat se podařilo 80 žen. Výsledky: Ze získaných dat vyplývá, že 90 % dotazovaných žen se s rizikem poporodní deprese během šestinedělí nesetkalo. V první fázi mělo dle Edinburské škály postnatální deprese riziko poporodní deprese 5 respondentek (6,3 %). Ve druhé fázi byl záchyt rizika poporodní deprese u dalších 3 respondentek (3,8 %). Žádný z rizikových zkoumaných faktorů se nevyskytoval ani u 50 % žen ohrožených postnatální depresí. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří kouření v těhotenství, nižší vzdělání, nedostatečná podpora partnera, způsob porodu a traumatizace z porodu, dále pozitivní osobní psychiatrická anamnéza a těžký premenstruační syndrom v anamnéze před těhotenstvím. Závěr: I když se poporodní deprese skutečně potvrdila pouze u jedné ženy, což vypovídá o malé prevalenci v naší skupině respondentek, určitý prostor pro zlepšení informovanosti žen a zdravotníků o poporodní depresi zůstává. Na základě pozitivních zahraničních výsledků s Edinburskou škálou postnatální deprese by bylo vhodné provést další výzkumy/průzkumy na větším souboru respondentů. Introduction: This thesis addresses the issue of postnatal depression and characterizes the care provided by midwives to women with this condition. Knowledge of the symptoms and risk factors for postnatal depression among women and healthcare providers is crucial for reducing maternal and neonatal morbidity and mortality. Aim: The main aim of this bachelor's thesis is to determine how many women suffer from postnatal depression and to identify risk factors contributing to its development. Methodology: Data collection in the empirical part was conducted in two phases using a panel design. In the first phase, the Edinburgh Postnatal Depression Scale and self-designed questions were used to explore risk factors for postnatal depression. In the second phase, only the Edinburgh Postnatal Depression Scale was used. Respondents had to meet predefined criteria. The survey was conducted in the postnatal wards in Chomutov, Most, and Ústí nad Labem, involving 101 women. The second phase was conducted by phone, successfully contacting 80 women. Results: From the collected data, 90 % of the women surveyed did not encounter the risk of postnatal depression during the postpartum period. In the first phase, according to the Edinburgh Postnatal Depression Scale, 5 respondents (6,3 %) were at risk of postnatal depression. In the second phase, the risk of postnatal depression was identified in another 3 respondents (3,8 %). None of the studied risk factors occurred in even 50 % of the women at risk for postnatal depression. The most significant risk factors include smoking during pregnancy, lower education levels, insufficient partner support, mode of delivery, trauma from delivery, a positive personal psychiatric history, and a severe premenstrual syndrome history before pregnancy. Conclusion: Although postnatal depression was actually confirmed in only one woman, indicating a low prevalence in our group of respondents, there remains room for improvement in the awareness of women and healthcare providers about postnatal depression. Based on positive international results with the Edinburgh Postnatal Depression Scale, further research/surveys on a larger group of respondents would be advisable. Dal.odpovědnost Šalanská, Eva (oponent)
Ospalíková, Iveta, 1997 - (vedoucí diplomové práce nebo disertace)Dal.odpovědnost Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra porodní asistence a specifických disciplín (udělovatel akademické hodnosti) Předmět.hesla poporodní deprese * Edinburská škála postnatální deprese * rizikové faktory * postnatal depression * Edinburgh Postnatal Depression Scale * risk factors Forma, žánr bakalářské práce MDT (043)378.22 Země vyd. Česko Jazyk dok. čeština URL https://portal.ujep.cz/StagPortletsJSR168/CleanUrl?urlid=prohlizeni-prace-detail&praceIdno=00192896 Druh dok. Vysokoškolské práce 
Počet záznamů: 1