DB 56
Staněk, Zdeněk, 1970-
Metoda PRVA v artefiletickém procesu ve vztahu k dětskému etopedickému souboru / Zdeněk Staněk. -- 2016. -- 311 listů : ilustrace + 1 CD. -- Ved. práce Jiří Závora. -- Abstrakt: Metoda PRVA (Phenomenological Reflection of Visual Artifact) je procesem s převahou vztahově-experienciální reflexe a odlišný artefiletický proces (Art-Philetic Approach), složený z výrazové hry a následného artefiletického reflektivního dialogu, je postaven na vizuálně kognitivní rovině reflexe. Společně oba systémy vytváří hybridní salutogenetický proces. Metoda PRVA je rozvíjející se nedirektivní fenomenologickou metodou, využívající expozice vlastnímu výtvarnému artefaktu a následné reflexe vzniklé vzájemnosti (intersubjectivity) mezi autorem a jeho dílem na úrovni tělesně zakotveného prožívání. Při aplikaci PRVA dochází k evokaci tělesného pociťování v krátkém čase a k reflexi a konceptualizaci tělesných významů. Artefiletika je reflektivní, tvořivé a zážitkové pojetí edukace, zaměřuje se na využívání konceptů. Využívá expresivních projevů člověka a směřuje k sebeexplorativní zkušenosti v sociálním sdílení. Výzkumným problémem disertační práce jsou významy témat vlastních a cizích, vyvstalých z PRVA (životní téma, trvalá stopa) v jejich následném prožívání, zpracování v artefiletických skupinách. Vzhledem k povaze předmětu je volen kvalitativní přístup. Výzkum je proveden na souboru vybraném prostým účelovým výběrem pro typ výzkumného plánu kvalitativní (normativní) evaluace. V přípravné výzkumné části byla data získána aplikací PRVA a nestrukturovaným interview. Analýza dat byla provedena IPA (Interpretative Phenomenological Analysis). V aplikační výzkumné části byla data získána aplikací ARD (artefiletický reflektivní dialog). Analýza dat z artefiletického procesu byla provedena metodou vyhledávání a vyznačování vztahů. Disertační projekt odpovídá na tři základní výzkumné otázky: "Jaké významy připisuje dítě s poruchami chování vlastnímu tématu (z PRVA) ve vztahu k individuální skutečnosti při jeho společném sdílení v artefiletické skupině? Jaké významy připisuje dítě s poruchami chování nevlastnímu tématu (cizí z PRVA) při jeho společném sdílení v artefiletické skupině? K jakému posunu významu témat došlo u dětí s poruchami chování při artefiletickém skupinovém sdílení v souvislosti s tématy vlastními a cizími?" Výsledky výzkumu ukazují na to, že vlastním tématům z PRVA jsou v artefiletických skupinách participanty připisovány významy životních témat či trvalých stop po událostech prožitých v minulosti. Centrálnímu tématu z PRVA (anonymně zadanému do artefiletické skupiny) participanti připisovali význam vlastního tématu a znovu ho zpracovávali. Cizímu tématu z PRVA (z IPA) v artefiletickém reflektivním dialogu (ARD) participanti přikládali význam nevlastního tématu. Cizím tématem z PRVA (z IPA) byli všichni zaujati především v rámci vlastního tématu z PRVA, skrze který se k němu vztahovali. V PRVA (z IPA) se objevil nejvýznamnější koncept (centrální téma), na který každý participant v artefiletických skupinách reagoval a vztahoval se s ním i k cizím tématům z PRVA (z IPA), na něž v rámci centrálního vlastního konceptu pohlížel. K cizím tématům se participanti vztahovali, pokud existovala souvislost s rámcem vlastního tématu. Hybridní proces metoda PRVA-artefiletický proces ukázal, že si centrální téma děti s poruchami chování konceptualizují zevnitř, a že s tímto tématem pokračují dále, znovu si ho vybavují, zpracovávají a hledají dořešení.. -- Abstrakt: The PRVA (Phenomenological Reflection of Visual Artifact) method is a process with a predominance of relational-experiential reflection and another artephiletic process (Artephiletic Approach) which composes of an expressive play and subsequent artephiletic reflective dialogue based on visual and cognitive level of reflection. In such a way, the two systems together create a hybrid salutogenetic process. The PRVA method is a evolving non-directional phenomenological method which uses an exposure to an individual artistic artifact and subsequent reflection of arisen reciprocity (intersubjectivity) between the author and his work at physically based experience. Applying PRVA causes an evocation of physical sensations in a short time and leads to reflection and conceptualization physical meanings. Artephiletics is a reflective, creative and experiential approach to education, which focuses on the use of concepts. It uses human expressions and leads to self-explorative experience while social sharing. The main research problem of the dissertation is the importance of both personal or impersonal themes arisen from the PRVA (life theme, permanent trace) in their subsequent experiencing and interpreting in artephiletic groups. Due to the nature of the subject the qualitative approach has been chosen. The research has been carried out on a file chosen by a simple purpose-built selection for the type of qualitative (normative) evaluation research plan. The research data in the preparatory part of the work was obtained by applying PRVA and unstructured interview. The following data analysis was performed by using IPA (Interpretative phenomenological analysis). The research data in the application research part was obtained by applying ARD-artephiletic reflective dialogue. The analysis of data obtained from the artephiletic process was done by the method of searching and indicating relations. The dissertation project answers three basic research questions: What significances a child with behavioral disorders attributes to his/her personal theme (from PRVA) in relation to individual reality while sharing together with an artephiletic group? What significances a child with behavioral disorders attributes to impersonal theme (from PRVA) while sharing together with an artephiletic group? What changes in significances of themes have occurred with children with behavior disorders after sharing with an artephiletic group? The research results show that the participants attribute the meanings of life themes or permanent traces to their own PRVA themes. When an artephiletic group was assigned with a central theme anonymously, the participants attributed meanings of their own themes and reprocessed them. On the other hand, in ARD (artephiletic reflective dialogues) the participants of artephiletic groups attributed alien meanings to external/impersonal themes from PRVA ( from IPA). All participants were primarily concerned with the impersonal themes in the framework of their own themes from PRVA (from IPA) through which they related themselves to them. The most important concept that appeared in PRVA (from IPA) was (central theme). Each participant in the artephiletic groups reacted to it and related themselves to impersonal themes from PRVA (from IPA) with it, at which in a central personal concept he/she looked. The participants only related to impersonal themes if there was a connection with the framework of their personal theme. The hybrid process of the PRVA-artephiletic method showed that children with behavior disorders conceptualize the central theme from the inside, and they go on with it, they recall it again and again, process it and seek for resolving. This project revealed the boundary of artephiletics and PRVA, of artephiletics and art therapy, which is given by the personal and impersonal themes from PRVA (from IPA). The difference between artephiletics and art therapy was found, determined by the themes, while using.
Závora, Jiří, 1971-. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra výtvarné výchovy
artefiletika. výtvarná výchova. etopedie. Pedagogická reflexe výtvarného artefaktu. IPA. salutogeneze. PRVA. IPA. emerged themes. artephiletics. children with behaviour disorders. salutogenetic. disertace
72/76:37.016. 376.1-056.49. 37.032:72/79. (043.3)