DB 159
Krpešová, Monika, 1991-
Institucionální analýza povodňového plánování na úrovni obcí v Česku / Monika Krpešová. -- 2023. -- 172 listů : barevné ilustrace, grafy, mapy. -- Školitel práce Pavel Raška. -- Abstrakt: Povodně jsou jedním z nejničivějších přírodních ohrožení, jehož následkům společnost dlouhodobě čelí. Správné pochopení podstaty povodní a zaměření se na snižování zranitelnosti území a společnosti může přispět ke snížení povodňových škod. V současném managementu povodňových rizik lze pozorovat posun směrem k integrovanějším přístupům, které zahrnují preventivní plánovací nástroje a stále více akcentují úlohu obcí, jako nejnižší územní jednotky, při provádění opatření k předcházení a zmírňování povodňových škod. Disertační práce na téma "Institucionální analýza povodňového plánování na úrovni obcí v Česku" hodnotí tento přístup v českém prostředí právě na úrovni obcí a to pomocí analýzy povodňového plánování. Pro analýzu právních rámců je využito institucionální analýzy, procesy plánování a využitelnost plánů jsou hodnoceny pomocí dotazníkového šetření a možnosti zpracování grafické části povodňového plánu obce jsou představeny na základě vlastního terénního průzkumu a geoinformatického zpracování dat v jedné z modelových obcí. Zhodnocení institucionálního prostředí povodňové problematiky potvrdilo, že evropská Povodňová směrnice je jedním z klíčových institucionálních hybatelů v oblasti prevence na úrovni obcí, protože většina povodňových plánů začala vznikat až po její implementaci. Samotný vznik povodňových plánů však nezaručuje jejich funkčnost a využitelnost. Práce se proto taktéž věnuje způsobům hodnocení povodňových plánů. Přestože hodnocení plánovacích dokumentů je považováno v současné literatuře za klíčové, existuje jen málo empirických výzkumů vycházejících z obecní úrovně a neexistuje stále jednotná metodika pro jejich hodnocení. Práce na základě identifikace současných trendů v hodnocení plánů využívá metodu vyjádřených preferencí (tzv. expressed value), která nám umožnila zhodnotit pohled starostů jednotlivých obcí na proces vzniku a využití povodňových plánů. Pro identifikaci nedostatků povodňového plánování se zaměřujeme především na zohlednění současných aspektů povodňového managementu, které se v rámci českého prostředí ukazují jako nedostatečně využívané. Docházíme tedy k závěru, že v souvislosti s povodňovým plánováním by se mělo zlepšit: (i) při vzniku plánů využívat všechny relevantní informace, což může být pro jejich funkčnost klíčové, (ii) zapojení místní komunity do procesu přípravy a využitelnosti povodňových plánů a zároveň zdůraznit výhody tohoto zapojení, (iii) při využití povodňových plánů respektovat souvislost s územním plánováním a nevyužívat je primárně na období povodně. Daná situace je ale také vázaná na limity vycházející ze specifik českého prostředí, jako je velmi malá průměrná rozloha a populační velikost obcí, nedostatečné pravomoci a finanční kapacity starostů a velmi roztříštěné území z hlediska vlastnické struktury. Jedním z nedostatků povodňových plánů je jejich praktická využitelnost ve vazbě na další územně plánovací nástroje a při povodňových situacích. Na modelovém území obce Chrastava byl proto navržen prostorově explicitní přístup k tvorbě grafické části povodňového plánu obce. Souhrnné výsledky ukázaly na limity, ale i některé příležitosti povodňového plánování na úrovni obcí Česka. Prvním impulsem pro zlepšení situace by mělo především být samotné vyzdvihnutí legitimity povodňových plánů jako preventivního nástroje řízení povodňových rizik.. -- Abstrakt: Floods are one of the most devastating natural hazards that society has faced for a long time. A proper understanding of the nature of floods and a focus on reducing the vulnerability of the territory and society can help to reduce flood damage. In current flood risk management, there is a shift towards more integrated approaches that include preventive planning tools and increasingly emphasise the role of municipalities as the lowest territorial unit in implementing measures to prevent and mitigate flood damage. The dissertation on "Institutional Analysis of Flood Planning at the Municipal Level in the Czech Republic'' evaluates this approach in the Czech environment at the municipal level through an analysis of flood planning. Institutional analysis is used to analyse the legal frameworks, planning processes and usability of the plans are evaluated by means of a questionnaire survey, and the possibilities of developing the graphical part of the floodplain of a municipality are presented on the basis of own field survey and geoinformatics data processing in one of the model municipalities. The assessment of the institutional environment of flood issues confirmed that the European Flood Directive is one of the key institutional drivers in the field of prevention at the municipal level, as most of the flood plans started to emerge after its implementation. However, the creation of floodplains alone does not guarantee their functionality and usability. Therefore, this paper focuses on ways of evaluating flood plans. Although the evaluation of planning documents is considered crucial in the current literature, there is little empirical research based on the municipal level and there is still no uniform methodology for their evaluation. By identifying current trends in the evaluation of plans, this paper uses the expressed preference (expressed value) method to assess the perspectives of mayors of each municipality on the process of developing and using flood plans. To identify gaps in flood planning, we focus primarily on taking into account current aspects of flood management that appear to be underutilized in the Czech environment. Thus, we conclude that flood planning should be improved by (i) using all relevant information in the development of plans, which can be crucial in making them functional, (ii) involving the local community and emphasizing the benefits in the process of developing and using flood plans, and (iii) respecting the link with spatial planning in the use of floodplains and not using them primarily for flood periods. However, this situation is also linked to the limits based on the specificities of the Czech environment, such as the very small average size and population size of municipalities, the lack of authority and financial capacity of mayors and the very fragmented territory in terms of ownership structure. One of the shortcomings of floodplains is their practical applicability in relation to other spatial planning instruments and in flood situations. Therefore, a spatially explicit approach to the development of the graphical part of the flood plan was proposed for the model area of the municipality of Chrastava. The summary results showed the limits and some opportunities of flood planning at the level of municipalities in the Czech Republic. The first impulse for improving the situation should be to highlight the legitimacy of flood plans themselves as a preventive tool for flood risk management.
Raška, Pavel, 1982-. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy
krizový management. povodně. veřejná správa. povodňový management. plánovací dokumenty. povodňové plány obcí. starostové. floods. flood management. planning documents. municipal flood plans. mayors. disertace
005.931. 556.166. 35. (043.3)