Pivoňková, Barbora, 1997-
Fyzioterapeutické ovlivnění bolestí zad u hráčů amerického fotbalu [rukopis] / Barbora Pivoňková. -- 2025. -- 83 l. + 5 l. -- Oponent Marek Jelínek. -- Ved. práce Veronika Kvochová. -- Abstrakt: Úvod: Bolest zad patří mezi nejčastější problémy pohybového aparátu u hráčů amerického fotbalu, často vedoucí k omezení jejich výkonu a absencím na trénincích či zápasech. Klíčovým faktorem je přetížení především dolní části zad, z důvodu mimořádných nároků na sílu, rychlost a výdrž hráčů. Častý trénink bez dostatečné regenerace, kombinovaný s fyzickou náročností zápasů, vede k akumulaci drobných poranění, které mohou vést k chronickým problémům. Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je přispět k řešení problematiky fyzioterapie u pacienta, hráče amerického fotbalu, s bolestmi bederní páteře s využitím metod, postupů a konceptů fyzioterapie. Metodika: V hlavní části je zpracována kazuistika hráče amerického fotbalu, u kterého jsem aplikovala metody rozhovoru, pozorování a měření, které mi umožnily vytvořit vstupní a výstupní kineziologický rozbor. Na základě vstupního rozboru jsem sestavila krátkodobý fyzioterapeutický plán, jenž sloužil jako rámec pro jednotlivá terapeutická sezení s probandem. V průběhu terapií byly využity metody dynamické neuromuskulární stabilizace, akrální koaktivační terapie, bazální posturální programy, techniky měkkých tkání, mobilizace. Po ukončení intervence, která trvala od prosince 2024 do konce ledna 2025, jsem během závěrečné terapie provedla výstupní kineziologický rozbor, na jehož základě jsem navrhla dlouhodobý fyzioterapeutický plán a poskytla probandovi doporučení týkající se režimových opatření. Výsledky: Fyzioterapeutickou intervencí se podařilo zmírnit bolest v bederní páteři a zlepšit držení těla. Výrazné změny nastaly v oblasti bederní páteře a pánve, kde se snížila hyperlordóza a podařilo se dosáhnout neutrálního postavení pánve. Hybnost se zlepšila zejména ve vnitřní rotaci kyčelních kloubů a v dorzální flexi hlezenních kloubů, oboje o 5°. Zlepšení se projevilo také na svalovém tonu a to u m. rectus femoris bil. a m. iliopsoas bil., které byly v hypertonu. Ve srovnání se vstupním vyšetřením se pozitivně změnila stabilita pánve, což potvrdila negativní Trendelenburgova zkouška. Došlo tedy k posílení stabilizátorů kyčelního kloubu, zejména m. gluteus medius a m. gluteus minimus. Zlepšení dynamiky páteře bylo patrné i v oblasti hrudní a krční páteře, především ve flexi, kdy se hodnoty zlepšily o jeden až dva centimetry. Svalové zkrácení se zmírnilo u více svalových skupin, včetně m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae, adduktorů kyčelního kloubu, m. piriformis, horních vláken m. trapezius, m. levator scapulae a m. sternocleidomastoideus. Pacient nyní dokáže efektivně aktivovat hluboký stabilizační systém, udržet nitrobřišní tlak i při výdechu, což při vstupním kineziologickém vyšetření nebyl schopen. Závěr: Volbou vhodných terapeutických postupů došlo ke zmírnění bolestí bederní páteře, což vedlo ke zlepšení sportovního výkonu a menší absenci na trénincích.. -- Abstrakt: Introduction: Back pain is one of the most common musculoskeletal issues among American football players, often leading to performance limitations and absences from training or matches. A key factor contributing to this problem is the overloading of the lower back due to the exceptional demands placed on players' strength, speed, and endurance. Frequent training without sufficient recovery, combined with the physical intensity of matches, leads to the accumulation of minor injuries that can develop into chronic issues. The objective: The aim of this bachelor's thesis is to contribute to the understanding and management of physiotherapy for an American football player suffering from back pain, utilizing various physiotherapeutic methods, techniques, and concepts. Methodology: The core part of this study presents a case report of an American football player, in which I applied methods such as interviews, observation, and measurements to perform both an initial and final kinesiological analysis. Based on the initial assessment, I developed a short-term physiotherapy plan, which served as a framework for the individual therapy sessions with the subject. During the therapy process, various methods were utilized, including Dynamic Neuromuscular Stabilization, Acral Coactivation Therapy, Basic Postural Programs, Soft Tissue Techniques, and Mobilization. The intervention lasted from December 2024 to the end of January 2025. During the final therapy session, I conducted a concluding kinesiological analysis, comparing the results with the initial assessment. Based on this comparison, I designed a long-term physiotherapy plan and provided the subject with recommendations regarding lifestyle adjustments. Results: Physiotherapeutic intervention successfully alleviated pain in the lumbar spine and improved posture. Significant changes occurred in the lumbar spine and pelvic region, where hyperlordosis was reduced, and a neutral pelvic position was achieved. Mobility improved, particularly in the internal rotation of the hip joints and dorsiflexion of the ankle joints, both by 5°. Improvements were also observed in muscle tone, especially in the m. rectus femoris bilaterally and m. iliopsoas bilaterally, which were previously in a hypertonic state. Compared to the initial assessment, pelvic stability showed a positive change, as confirmed by a negative Trendelenburg test. This indicates strengthening of the hip joint stabilizers, particularly m. gluteus medius and m. gluteus minimus. Enhanced spinal dynamics were evident in the thoracic and cervical spine, particularly in flexion, where values improved by one to two centimeters. Muscle shortening was reduced across multiple muscle groups, including m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae, hip adductors, m. piriformis, upper fibers of m. trapezius, m. levator scapulae, and m. sternocleidomastoideus. The patient is now able to effectively activate the deep stabilization system and maintain intra-abdominal pressure even during exhalation, which was not possible during the initial kinesiological assessment. Conclusions: The implementation of appropriate therapeutic techniques led to a reduction in lower back pain, which contributed to improved athletic performance and fewer training absences.
Jelínek, Marek. Kvochová, Veronika, 1997-. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra fyzioterapie
americký fotbal. bolest zad. fyzioterapie. american football. back pain. physiotherapy. bakalářské práce
(043)378.22