DA 12139
Coubalová, Eliška, 1996-
Lidé na březích řeky v katastru Lysé nad Labem v historické perspektivě / Eliška Coubalová. -- 2020. -- 168 listů : ilustrace, mapy + mapy (6 listů). -- Oponent Jiří Koumar. -- Vedoucí práce Vilém Zábranský. -- Abstrakt: Oblast jihu katastru města Lysá nad Labem a okolní sídla jsou v novověku jsou bezprostředně ovlivněny řekou. Ovlivnění rozmary, řeky pociťovala nejen okolní krajina, ale také společnost, resp. mlynáři, převozníci, nebo obyvatelé okolních vesnic. Povodně, které se v této lokalitě celkem přirozeně vyskytovaly a poškozovaly nejen místní krajinu, ale také objekty v ní. Strhávaly např. místní mosty a poškozovaly až ničily také zdejší mlýny. Toto rozvodnění bylo také spojeno s podobou koryta, které obsahovalo několik meandrů, jejichž podoba se také měnilo, resp. v průběhu času se některé zkracovaly, některé naopak prodlužovaly. Výrazným zásahem do řeky a vlastně i podoby krajiny, byla regulace jejího koryta ve 30. letech a tím rychlejší odvod vody z krajiny. K odvodnění přispěly i meliorace v 50. letech 20. století. Lidé však i přes občasné povodně, byli schopní kolem řeky žít a hospodařit. V okolí se nacházelo několik mlýnů. Ty sloužily jako nástroj pro mletí dovezených obilnin. Cestující zde pravděpodobně mohli také přespat či zde nechat odpočinout koně. Jeden z prostorů mlýna měl také funkci ubytování pro krajánka. Mlynáři, kteří byli v tomto případě nájemci mlýnů, byli povinni na zámek odvádět vždy ve stanovený čas naturální dávky. Mlynáři neměli na starost jen mlýn, ale také okolní mosty, ze kterých museli vybírat poplatky podle toho, jakým způsobem dotyční most překračovali. Podobně na tom byli i např. rybáři, kteří byli povinni z území, které spravovali, určité množství ryb. Také převozníci za svou činnost museli odvádět, resp. vybírat určité poplatky. Tyto lidské činnosti, jako rybářství, mlynářství či převoznictví byly v okolí Labe u Lysé poměrně běžné. V okolí je vidět jak dnes, tak ve zkoumaném období síť cest, která se mění pouze dílčím způsobem, např. technickým zdokonalením, např. vyasfaltováním, nebo změnou svého celkového charakteru, jako např. v případě staré cesty do Prahy, po které dnes vede železnice. Jinak se cestní síť příliš neměnila a některé cesty, např. v Litoli, které jsou vyznačené na mapových podkladech z 19. století jsou rozeznatelné i v dnešní zástavbě. Je také zřejmé, že se v průběhu zkoumaného období krajina kolem řeky měnila. Dá se říci, že byla místní krajina tvořená mozaikou lesních, lučních, podmáčených a zemědělských ploch. Tato mozaika byla odvislá od toho, v jaké vzdálenosti se ta která dílčí lokalita nacházela. V odlehlejších místech od vody tvořily větší část krajinného pokryvu zemědělské plochy, naopak v území bezprostředně kolem řeky se vyskytovaly zemědělské plochy v menším poměru, resp. krajinná mozaika u řeky byla vytvářena lesními plochami v kombinaci s loukami či podmáčenými územími. Pro zpracování byly použity písemné, ikonografické a kartografické prameny. Jednalo se zejména o složky z osobního fondu pátera Josefa Vojáčka, který obsahuje některé informace z veřejnosti nepřístupného fondu Archiv města Lysá nad Labem. Z pramenů byly informace nejen převzaty, ale také kriticky ohodnoceny. Ikonografické prameny, resp. topograficko-panoramatické mědirytiny a mapa lyského panství z roku 1752 byly zpracovávány v prostředí ArcGIS při snaze o lokalizaci koryta a objektů kolem. Při tomto zhodnocení bylo nutné na pramen kriticky hledět, neboť vzhledem k tomu, že tyto prameny vznikly bez matematického základu, byly informace z nich pouze přibližné a přinášejí tak pouze schematické informace o místní krajině. Kartografické prameny, z nichž byly použity mapy vojenských mapování a dále mapy Císařských otisků stabilního katastru byly vyjma popisu a kritického zhodnocení zpracovávány rovněž v prostředí programu ArcGIS. U 1. vojenského mapování musel být brán v úvahu fakt, že toto mapování ještě nemá matematický základ, tedy umístění objektů a celkové rozložení krajiny bylo bráno jako přibližné. U zbytku kartografických pramenů bylo možné pracovat s přesnějšími informacemi o prostoru, vzhledem k matematickému podkladu map.. -- Abstrakt: The area south of the cadastre of the town of Lysá nad Labem and the surrounding settlements in modern times are directly affected by the river. Influenced by whims, the river was felt not only by the surrounding landscape, but also society, respectively. millers, ferrymen, or residents of surrounding villages. Floods, which quite naturally occurred in this locality and damaged not only the local landscape, but also the objects in it. For example, they tore down local bridges and damaged and destroyed the local mills. This flooding was also associated with the form of the riverbed, which contained several meanders, the form of which also changed, respectively. over time, some have shortened, some have lengthened. A significant intervention in the river, and indeed in the form of the landscape, was the regulation of its bed in the 1930s and the faster drainage of water from the landscape. Land reclamation in the 1950s also contributed to drainage. However, despite the occasional floods, people were able to live and farm around the river. There were several mills in the area. These served as a tool for grinding imported cereals. Passengers could probably also sleep here or let their horses rest here. One of the premises of the mill also had the function of accommodation for a compatriot. Similarly, for example, fishermen were obliged, who were obliged from the territory they managed, a certain amount of fish. The ferries also had to pay for their activities, resp. collect certain fees. These human activities, such as fishing, milling or transport, were relatively common in the vicinity of the Elbe near Lysá. In the vicinity you can see both today and in the period under study a network of roads, which changes only in part, such as technical improvements, such as asphalting, or a change in its overall character, such as in the case of the old road to Prague, which today leads railway. Otherwise, the road network has not changed much and some roads, such as in Litol, which are marked on maps from the 19th century are recognizable in today's buildings. It is also clear that the landscape around the river changed during the period considered. It can be said that the local landscape was formed by a mosaic of forest, meadow, waterlogged and agricultural areas. This mosaic depended on how far away the sub-locality was. In more remote places from the water, they formed a larger part of the land cover of agricultural area, on the contrary, in the area immediately around the river, there were smaller agricultural areas, resp. the landscape mosaic by the river was created by forest areas in combination with meadows or waterlogged areas. Written, iconographic and cartographic sources were used for processing. These were mainly files from the personal fund of Father Josef Vojáček, which contains some information from the inaccessible fund Archive of the City of Lysá nad Labem. The information was not only taken from the sources, but also critically evaluated. Iconographic sources, resp. topographic-panoramic copper engravings and a map of the Lys estate from 1752 were processed in the ArcGIS environment in an effort to locate the riverbed and objects around it. During this evaluation, it was necessary to look critically at the source, because since these sources originated without a mathematical basis, the information from them was only approximate and thus provide only schematic information about the local landscape. Cartographic sources, from which military mapping maps were used, as well as maps of the Imperial Imprints of the Stable Cadastre, were processed in the program ArcGIS, in addition to the description.
Koumar, Jiří. Zábranský, Vilém, 1979-. Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem. Katedra historie
topografie. historický místopis. archivní fondy. Lysá nad Labem (Česko : oblast) - dějiny. řeka Labe. meandr. středověké mlýny. zemská stezka. mosty v Litoli a Byšičkách. meander. medieval mills. country trail. diplomové práce
(437.312). (437.11). 528.425. 911.2:528.42. 913:94. 930.253. (043)378.2